|
|
Bitcoin and the world-systems theory: the case of El Salvador
Černý, Ondřej ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přijetím Bitcoinu jako zákonného platidla v Salvadoru a následnými reakcemi mezinárodního společenství, zejména Spojených států a Mezinárodního měnového fondu. Na příkladu Salvadoru se práce snaží zkoumat širší fenomén týkající se Latinské Ameriky a potenciálu Bitcoinu být klíčem k pozitivní socioekonomické transformaci regionu. Teoretická část práce se kromě teorie světových systémů navržené Immanuelem Wallersteinem zabývá koncepty dolarizace a bitcoinizace. Následně práce aplikuje tyto teorie na konkrétní skutečnosti a provádí jejich analýzu. Časový rámec tohoto výzkumu zahrnuje období od září 2021, kdy byl Bitcoin v Salvadoru oficiálně přijat jako zákonné platidlo, do konce roku 2022.
|
|
|
A comparison of online news media framing of the 2022 Russia-Ukraine conflict in Ukraine, Russia, the U.S. & China
Kwei, Quaye-Foli ; Van Puyvelde, Damien (vedoucí práce) ; Ó Beacháin, Donnacha (oponent)
1 Title: A Comparison of Online News Media Framing of the 2022 Russia-Ukraine Conflict in Ukraine, Russia, the U.S. & China. July 2022 University of Glasgow ID: 2574393Q Dublin City University ID: 20109351 Charles University ID: 18329097 Dissertation Abstract The 2022 conflict between Russia and Ukraine that ensued after the former invaded the latter has received extensive media attention around the world. The news media's framing of the war ultimately has an impact on how its audience views the actions of the conflicting countries, their respective allies as well as other issues pertaining to the conflict. The online news media, due to its relatively easy and broad access, plays a key role in how the war is covered and framed. This study compares how major news websites in Ukraine, Russia, the U.S. and China have framed their coverage of the Russia-Ukraine conflict between from December 2021 when Russia began to amass troops on its border with Ukraine, and the end of April 2022, when the war was still raging in Ukraine. The findings of this study indicate that the online news media's framing of the conflict within each country largely mirror their respective government's stated geostrategic interests regarding the war, particularly in terms of security, economics, energy supply and geopolitics. The...
|
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Protidrogová politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu Kolumbie?
Koutenská, Kristýna ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Spojené státy oficiálně vyhlásily válku proti drogám na počátku sedmdesátých let 20. století s cílem zabránit přílivu zakázaných narkotik do země. Washington zpřísnil jak domácí, tak především zahraniční protidrogovou politiku a zahájil rozsáhlou kampaň v zemích Latinské Ameriky, odkud do USA proudilo nejvíce drog. Chemické postřiky ilegálních plodin a narušení pašeráckých cest v Mexiku, Peru a Bolívii měly za následek přesunutí pěstování marihuany, máku a zejména koky do Kolumbie, poblíž laboratoří na výrobu drog. Bogota se tak dostala do centra pozornosti USA. Tato bakalářská práce se zabývá protidrogovými strategiemi využívanými Spojenými státy k omezení obchodu s drogami a poukazuje na jejich nedostatky, které pak mají vliv na úspěšnost konkrétních plánů, v tomto případě Plánu Kolumbie a Plánu pro konsolidaci La Macareny (PCIM). V roce 2000 Washington schválil ambiciózní Plán Kolumbie, který měl mimo jiné snížit v průběhu šesti let produkci kokainu v Kolumbii. Výrazně však upřednostňoval vojenské programy a represivní postupy. Masivní chemické postřiky polí s ilegálními plodinami tak vedly k vysídlení velké části populace a v konečné fázi dokonce k nárůstu pěstování koky a produkce kokainu. Tuto situaci se měl pokusit napravit Národní plán konsolidace kolumbijského teritoria se svým pilotním...
|
|
|
Vývoj české menšiny v USA mezi lety 1850 a 2006
Housková, Štěpánka ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na českou menšinu žijící v USA, která je v současné době nejpočetnější a jistě i nejvýznamnější českou krajanskou menšinou v zahraničí. Práce se zabývá historickým pohledem na vývoj vystěhovalectví do USA od roku 1850 do současnosti, periodizuje toto období na jednotlivé etapy, které jsou charakteristické jak jiným důvodem emigrace, tak i jinou početní silou vystěhovalců. Dále je zde diskutována problematika změn počtu Čechů v USA a změny jejich rozmístění v jednotlivých státech USA. Zdůvodňuje se zde proč docházelo ke změnám rozmístění. Hlavním důvodem je přechod od zemědělsky zaměřených imigrantů k imigrantům hledajícím práci v sekundéru a nakonec k intelektuálněji laděné emigraci v letech po druhé světové válce. Nakonec se podrobněji zaměřuji na tři státy USA (Kalifornii, Illinois a Texas), které byly vybrány pro svou specifičnost v rámci českých menšin v USA a u kterých se práce věnuje podrobněji historii a současné situaci české menšiny zde a také současnému rozmístění Čechů v těchto státech. Také jsou zmíněny některé demografické a sociálně-kulturní charakteristiky české menšiny u tří vybraných států.
|
|
|
Působení Austrálie a Nového Zélandu v rámci ANZUS
Šestáková, Michaela ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bernard Thompson Mikes, Antonin (oponent)
Tato práce se zabývá působením Austrálie a Nového Zélandu v rámci bezpečnostního paktu ANZUS. Využívá teoretický koncept opozice uvnitř aliance, konkrétně opozice pro získání autonomie. Pomocí komparace zjišťuje, jaké faktory ovlivňovaly odlišné chování těchto dvou spojenců. Nový Zéland zaujal v 80. letech vůči USA opozici pro získání autonomie, kdežto Austrálie setrvala v konformním vztahu, který ji zaručoval bezpečnostní výhody. Práce řeší otázku, zda to bylo způsobeno zahraničněpolitickými, vnitropolitickými nebo systémovými faktory. Dále zkoumá vývoj vztahů spojenců v rámci dvou bilaterálních dohod, vzniklých po sporu z USA a Nového Zélandu a účelnost těchto dohod v obranných politikách států a současných válečných konfliktech.
|
|
|
Illegal immigrants in the U.S.: proposed solutions and their consequences
Hořavová, Tatiana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tatiana Hořavová: Přítomnost ilegálních imigrantů v USA: navrhované řešení a jejich důsledky ABSTRAKT Problém ilegální imigrace je v současnosti jednou z nejnaléhavějších otázek domácí politiky Spojených států. Počet ilegálních imigrantů se pohybuje podle odhadů kolem 11 miliónů, a zdá se, že proud nových ilegálních přistěhovalců je nezastavitelný. Najít a aplikovat vhodné řešení se však ukazuje jako nesmírný problém; táto práce se proto pokusí analyzovat, proč to tak je, a co se v diskuzi o této problematice dá očekávat. Práce kromě potřebného úvodu do současného stavu imigrační politiky a demografických charakteristik ilegálních imigrantů obsahuje i osvětlení důvodů kritiky ilegální imigrace ve čtyřech oblastech - právní, ekonomické, kulturní a bezpečnostní, a ukazuje, že argumenty v diskuzi o dopadech ve všech čtyřech oblastech existují pro obě strany - tu, která vnímá ilegální imigranty jako zločince a zátěž pro Ameriku, i pro tu, která se snaží imigranty bránit a poukazovat na jejich právo na to, aby se k nim přistupovalo lidsky. Existence dvou protichůdných koncepcí vážících se k přístupu k ilegálním imigrantům v USA je v práci dále dokumentován díky analýze jednotlivých proponovaných řešené problematiky nelegálního přistěhovalectví. Ukazuje se, že extrémní koncepční řešení, tedy masová deportace a...
|
|
|
Prison Privatization in the United States: The Limits and Consequences of the Transfer of Public Power into Private Hands
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Diplomová práce Privatizace vězení v USA: důsledky a limity převodu kompetencí státu do soukromých rukou představuje vybrané důsledky privatizace vězeňství ve Spojených státech amerických. Přestože v USA se novodobý fenomén privatizace vězeňství objevuje poprvé až na začátku osmdesátých let dvacátého století, fungování soukromých "věznic" zde má dlouhou historii. Z tohoto důvodu je nejprve představena privatizace vězeňství v obecné rovině - historie a filosofie. Následují příčinné faktory, které vedly k rozhodnutí privatizovat věznice - přeplněnost věznic, tlak na veřejné rozpočty a tzv. PIE Program, který umožnil mezistátní obchodování s výrobky vězňů. Práce dále na základě detailních statistik ilustruje strmý růst ve vězeňské populaci, na což je následně navázáno důsledky z toho vyplývajícími - narůstající daňová zátěž, demografické změny v populaci nejvíce zatížené uvězňováním a krize trestního systému. Není zde opomenuta ani často zmiňovaná otázka ekonomické výhodnosti privatizační politiky ve vězeňském sektoru a její kritika. Důležitou roli hraje také představení tzv. vězeňsko-průmyslového komplexu, který označuje propojení byrokratických, politických a ekonomických zájmů, které vedou ke zvýšenému tlaku na udržování nebo růst vězeňské populace, a s tím související zvýšené výdaje na vězeňství.
|
|
|
Mexico's dual approach at the southern border : clash of realism and humanitarianism
Vrchota, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na Mexiko, na zemi, která se pokouší dosáhnout cílů národní bezpečnosti, tj. jednoho z nejcharakterističtějších znaků současné politiky Mexika. Současně Mexiko usiluje o dosažení mezinárodních lidsko-právních závazků pro své občany a cizince pobývající na mexickém území. Od přelomu tisíciletí se Spojené státy americké stále více zaměřovaly na opevňování své hranice s Mexikem. Hlavním důvodem pro tato opatření bylo zabránění vstupu mexických a středoamerických ilegálních přistěhovalců do USA. Nicméně restriktivní pohraniční a imigrační opatření se nestala symbolem pouze pro Spojené státy. Také Mexiko začalo budovat opevnění v pohraničních pásmech, především podél jižní hranice s Belize a Guatemalou. Z čeho pramení motivace Mexika přijímat dvojaký přístup vůči středoamerickým přistěhovalcům v oblasti mexické jižní hranice? Proč Mexiko lavíruje mezi realistickými principy národní bezpečnosti a lidsko-právními závazky, k nimž se přihlásilo podepsáním a ratifikováním mezinárodních úmluv?
|
|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
host ::
RSS.